12. srpna 2012

It's the halves that halve you in half

Mám ráda filmy, protože mě inspirují; ne nutně výtvarně nebo literárně, ale hlavně pocitově. Inspirují mě dělat věci. Někdy si během dne lehnu do rozestlané postele, uvelebím se a nic na tom není. Ale jindy si tak ležím, opírám si nohy o zkosený strop, propadám se do polštářů a je to krásné. Nebo otevřu dveře od balkonu, sluníčko pomalu zapadá a svítí mi do očí, země je mokrá od deště a stromy jsou najednou zelenější a zas je všechno jinačí, hezčí. Usmívám se na sebe do zrcadla a já i můj odraz ze sebe máme radost. Já nevím, je to trochu jako by svět byl fotka upravená křivkou ve Photoshopu. Je to hezký pocit. Dneska za něj může Like Crazy.

2 komentáře:

  1. díky za typ, film vypadá zajímavě, ale mohli tam teda obsadit jinýho herce, tenhle není moc fešák...

    OdpovědětVymazat
  2. no já nevím, mně se líbí. co jsem viděla charlieho bartletta, tak jsem na antona trochu zatížená)

    OdpovědětVymazat