When I met you/I didn't know what to do/I was tired/I was hungry/I fight

Dneska na mě byli lidi hrozně hodní. Vlastní matkou počínaje a tou prodavačkou v Bontonlandu konče. Vážně, když jsem odtam odcházela, prakticky jsem jim odpustila fakt, že tam neměli Peta & Scarlett, abych se na ně mohla dívat a pak se rozhodnout, že si o ně řeknu k Vánocům ale fakt jako (možná odpouštění pomohlo i dvd Moulin Rouge za 159 korun, teď nevím). Pak na jeden z barevných listů napíšu asi Carrie a All Stars a zbytek si vyhradím na lyžák. Plus mínus deset knížek. Ale přemýšlet nad Vánocemi je asi trochu brzo. Nicméně jedna tisícovka se mi záhadně někam ztratila, nepamatuju se, že bych platila ještě něco jiného, a to je na tom to nejhorší. Možná jsem si ji vážně odložila na prosinec, ale odložila jsem si ji tak dobře, že ji najdu nejdřív v lednu. Z dnešního výletu do Brna jsem vytřískala jenom první dvě hodiny ve škole ("neusni na vavřínech, Kristýno", pičo hnusná, snažíš se o britskej přízvuk a jestli si nedáš bacha, tak tě brzo někdo nehumánním způsobem zmlátí), F:lter (Pete & Scarlett - ano, je to podruhé, co se o nich v tomhle postu zmiňuju, ano, i mně to připadne až příliš - jenom za tři hvězdičky? go fuck yourself, jak by řek' Wesley) a zničený nervy z nakupování kalhot. A opět se potvrzuje to, co už vím delší dobu, a sice že H&M rocks. Si aspoň můžu hrát na intelektuálního člověka v tom černým kabátě, víte. (A do vany jsem si vyčesala vlasy a teď si namlouvám, že mám podobný účes jako Amy Winehouse; i když menší, co se objemu týče.) Nic. Jdu do světa, který jsem jen podpořila tím dnešním fialovým cardiganem.