7. září 2011

Endless frustration

Když jsem došla k názoru, že Julian Casablancas už pro mě nemůže být víc přitažlivý, vesmír mi opět dokázal, že nemám pravdu. Budu si to pouštět v desetiminutových intervalech, dokud nepůjdu spát, pokaždé budu óchat a áchat a nakonec se mi o tom všem bude zdát nějaký krásný sen. To zní jako plán.

2 komentáře:

  1. Téda! U toho by mělo být "Pouštět jen na vlastní nebezpečí".

    OdpovědětVymazat
  2. Obávám se, že budu dneska praktikovat tvůj plán. A to jsem tady vlastně náhodou. Ach..

    OdpovědětVymazat