3. září 2011

Call up to listen to the voice of reason and got the answering machine

Dnes je hezký den. I když teplota vzduchu přesáhla hranici mojí snášenlivosti, stejně je mi v dlouhých kalhotách a mikině příjemně. Uvařila jsem si kávu, protože včera jsme si s P. objednaly pizzu, dívaly se na třetího Harryho Pottera, potom přišla návštěva a já si vyzdobila ruku gelovkami a spát jsme šly nakonec až ve tři. Když jsem se vrátila domů, nejdřív jsem nevěděla, co dělat. Nakonec jsem na mapě barevně vymalovala oblasti Evropy, třeba severní červeně nebo jižní fialově, čímž jsem si splnila úkol do zeměpisu na úterý. Pak jsem si sepsala seznam sešitů, co musím koupit, a začala řešit situaci s lístkem na koncert The Wombats; někdo povídal, že už jich je málo, takže mi nezbývá než doufat, že se do pondělí nevyprodají. Původně jsem ho chtěla k narozeninám, ale nakonec mi máma peníze na něj jen půjčí (a já jí je vrátím někdy v průběhu života, jak jsem strašně vtipně poznamenala, ehm), protože můj narozeninový dárek už mají vymyšlený a prý z něj budu dost možná na mrtvici. Nějak se mi nezdá, že by k nám na odpolední svačinu přišel Julian Casablancas, ale uvidíme, už mám pár dalších tipů a kdyby se některý z nich vyplnil, mrtvice by rozhodně hrozila. Máma potom ještě podotkla, že si myslí, že je to jeden z mých tajných snů (nevím, jak to může vědět, když ty sny jsou tajné, ale nevadí), takže už by teda mohlo být třicátého. Mojí další dnešní zábavou je oblažování všech členů rodiny svou interpretací písniček od Arctic Monkeys a právě The Wombats, ne že bych to vyřvávala na chodbě, ale stěny jsou přece jen tenké, takže se určitě nenudí ani oni. Taky jsem skoro v polovině Zločinu a trestu od Dostojevského a je to prima, zase něco jiného, než co normálně čtu; určitě doporučuju. Pak mám v plánu Spalovače mrtvol, to je taky takové roztomilé čtení. Dnešní vzrušující program se bude sestávat pravděpodobně z psaní seznamů, poslouchání hudby a vytváření playlistů, což je vlastně atraktivní kombinace výše jmenovaných a tím pádem i moje oblíbená věc. Už nejsem tak pesimistická.

1 komentář: