4. června 2011

What did you say?

Asi udělám pokus, kolikrát dokáže člověk tohle video sledovat, než se z něho stane roztřesený uzlíček nervů se šíleným pohledem v očích. Vzhledem k tomu, že mně samotné k tomu stavu chybí snad už jen ten šílený pohled, a i o tom by se dalo polemizovat, to sice nebude objektivní experiment, ale bohužel nemám nic lepšího na práci. Můžu číst knížky, poslouchat Mumford & Sons a potom, až budu odporná i sama sobě, si pustit Bridget Jones.

4 komentáře: