1. června 2011

Life's too short to remove usb safely

Co bych měla dělat? Vytvářet referát do školy a dávat dohromady čtenářský deník a opakovat si gramatiku a minulé časy do němčiny, protože zítra s největší pravděpodobností budeme psát test. Co dělám? Smutně koukám na hromadu tašek na koberci, doufám, že se samy vybalí, piju čaj a jako obvykle dělám neužitečné a hloupé věci na internetu. Asi už tak hodinu a půl jsem zpátky u mámy, což znamená žádné ospalé ranní cestování autobusem, žádné pavouky v pokoji, ale bohužel taky žádné volné místo v paměti počítače, u kterého si navíc zvládnu připravit svačinu a následně ji i sníst, než se načte jedna stránka, obrazně řečeno. Takže promázávám hudbu a nastává podobná situace, jako když uklízím psací stůl, a sice že se zasekávám u věcí, co nacházím a zase nedělám nic pořadného a smysluplného. Ach jo. Aspoň že jsem si konečně našla někoho, s kým můžu diskutovat o filmech, někoho, kdo zná Tima Burtona, na to jako palec nahoru. Bude dost času na doplnění filmového vzdělání, až budu ležet doma a pobírat invalidní důchod, protože jsem dnes neprozřetelně cvičila v tělocviku, kdy jsme běhaly šedesátku na čas, skákaly do dálky a házely míčkem, takže jsem si přirozeně natáhla všechny svaly v těle a navíc si poničila hezky vlnkatý vlasy. A to jsme se prosím v průběhu dne fotili se třídou! Takže pravděpodobně tam budu vypadat jako nějaká kreatura s obráceně nasazenou parukou, no stane se. Překvapivě mě moje články s textem a fotkami až tak nebaví, jak jsem si myslela, takže dnes se žádného grafického oživení mých zbytečně dlouhých souvětí nedočkáte. Zčásti z tohoto důvodu a zčásti proto, že se mi nechcou přetahovat fotky do počítače. Ale tak aspoň poslouchejte Lykke Li, však víte, youth knows no pain.

Žádné komentáře:

Okomentovat