Come to me my fishy friends

Tohle je uz tragedie. V Nemecku maji problemy se zeleninou, ja mam problem s teplotami nad 20 stupnu Celsia a co je nejhorsi, pavouci pravdepodobne nemaji zadny problem s mym pokojem. Predevcirem i vcera v noci jsem byla nucena kvuli nedostatku ostatnich osob, co by to za me udelaly, zabit placackou na mouchy tri pavouky, pricemz jednoho jsem minula, on spadnul za postel a ja potom musela spat s polstarem na druhe strane, protoze prece jenom dam prednost tomu, aby se mi prochazel po nohach nez po hlave. A boj proti pavoucimu teroru stale pokracuje, dopoledne je za me zpacifikovavala babicka, ktera hrdinne lezela pod stolem, utirala tam pavuciny a pritom chytila dva z nich. Ja ted udelala pravidelnou obchuzku pokoje, pri ktere jsem pozdravila pavouka nahore na strope, o kterem uz par hodin vim a ktereho jsem se rozhodla na tu kratkou chvili, nez ho znicim, pojmenovat Felix, a objevila jsem jednoho, jak odpociva schovany pod tramem, a pavouci dite na jejich zrejme oblibenem miste, to znamena nad moji posteli. A to ani nemluvim o tom, jak mi dnes spadla do pomerancoveho dzusu mura. Vazne jsem tak hrozna osoba, ze se mi musi dit zrovna tohle? Ach jo. Ani to pocasi mi nedela radost, jak jsem predeslala vyse. Vcera bylo prijemne zima, poprchavalo, coz znamenalo vybornou vymluvu, abych zustala cely den v posteli, coz je luxus, ktery si u mamy dovolit nemuzu. Hlavne proto, ze tam mam klasicky stolni pocitac, takze k nemu musim z te postele vstat. Nicmene vcera jsem si udelala hezky den, jedla pistaciovou zmrzlinu a videla tri filmy, coz je na nekoho se soustredenim zlate rybicky skvely vykon. Ted je ale mym nejvetsim problemem asi napsani recenze do skoly, na kterou jsme meli zhruba tri tydny, takze, prirozene, ji budu tvorit den pred odevzdanim. Fuuuuu.