27. prosince 2010

It was a bunch of old white people dancing

Já tak trochu myslela, že to se stává jenom ve filmech. Že se sprchujete a máte vlasy plné šamponu a najednou neteče voda. Ale mně se to stalo. Dobře, nemá to dojemný happyend, při kterém obdivujete duchaplnost a odvahu hlavní postavy, která se hrdinně vydá sehnat potřebnou vodu na vymytí šamponu. Asi po třiceti sekundách horečnatého přemýšlení se vesmír totiž vrátil k normálu a voda zase tekla. Hm. Když už je řeč o filmech, tak trochu mi narušily život. Už nejsem prakticky schopná prožívat různé situace a podvědomě k nim nehledat vhodnou scénu. Včera to byla druhá série Misfits a Love Actually. Měli jsme světelný meč a on zase tričko Star Wars. Samozřejmě jsem dáma, a tak jsem jeho nejlepšímu kamarádovi rozhodně neřekla, že má stupidní vlasy. Dobře, řekla. Ovšem to, co on pověděl mně, mě přinutilo přehodnotit svůj názor a sdělit mu, že vlasy má sice stupidní, ale ne tak moc jako na závěrečné. Trošku jsem se tam cítila nepatřičně; přece jenom jsem na sobě neměla žádné třpytivé tričko, boty na podpatku nebo pěticentimetrovou vrstvu make-upu na obličeji jako drtivá většina slečen kolem mě. Po dvou tequilách mi to už bylo jedno, třetí jsem si dala už čistě pro zábavu. Stejně tak jako všechen ostatní alkohol. Nakonec jsme skončili u Frisca. Už jsem úplně zapomněla, jaké to je ztrácet pojem o čase. Ovšem aby mi byl připomenut matkou, která mi o půl šesté ráno volá, kde jako jsem, to se mi až tak nelíbilo. Pak jenom jdete městem, které se pomalu probouzí, a z mobilu si pouštíte pořád dokola tohle. Casablancas je totiž sex.

2 komentáře: