30. listopadu 2010

When the world surrounds you I'll make it go away

Jaká je šance, že vstoupím do antikvariátu a do deseti minut, s přihlédnutím k zmatku v řazení, najdu přesně tu pravou knihu, kterou budu mít chuť obejmout, nosit ji pořád v tašce, pečlivě číst každou stránku a ještě si říkat, jak jsem skvěle nakoupila? Coelho by to asi měl být, možná snad McEwan a za Wodehouse nebo Irvinga bych se taky nezlobila. Sháním vánoční atmosféru, sháním huňatý svetr a možná i trochu pozornosti. Červené vlasy, červený nos, červené nehty, červené rty, to všechno mám. Mám taky sobotní večery trávené ve vinárně, kdy spontánně pořádáme kytarové koncerty a diskutujeme o gymnáziích a ptám se Adama Hele a to, umíš Lost?, krásné časy. Když si představím, že většina mých vrstevníků tráví víkendové noční hodiny v našem proslulém 'klubu', kde největším lákadlem je pózování napůl amatérským fotografům a porovnávání si spodního prádla, no, je to zajímavé. Uvařím si další kakao a bude to asi nějak takhle,

SEDÍM DOMA A HLAVA MNĚ JDE KOLEM.

4 komentáře:

  1. Já už chci taky sníh. A líbil se mi tvůj popis místního klubu :D

    OdpovědětVymazat
  2. Červené vlasy? :D

    OdpovědětVymazat
  3. Také nechápu lidi, kteří kupříkladu tráví čas na místní diskotéce než-li...nu, než-li třeba v čajovně :)

    OdpovědětVymazat