16. května 2010

Kiss that grrrl and you will never touch my hand

Venku prší a jediná věc, co se tak dá dělat, je sledovat Pravidla moštárny, potichu u toho plakat a pít horký, slazený čaj. Víte jak, napijete se čaje, najednou je vám všude po těle teplo a šátek s leopardím potiskem kolem krku je dokonalá alternativa k dešti a větru; stejně tak jako White Lies. (Zase mám pocit, že let's grow old together and die at the same time by mě taky mohlo rozplakat.) Že prý mi v pokoji děda zatopil. Ne že bych to teplo cítila a ne že by mi pomalu nezačínaly odumírat prsty na nohách. Věci se komplikují, události nevycházejí a film The Virgin Suicides nekončí dobře. Ano, záleží na tom. Stejně tak jako záleží na tom, jestli jsem už dostatečně dospělá na to, abych to zvládla. Zítra ale budu nakupovat, tak si spravím náladu. Nebo ne. Hmm.

1 komentář: