27. ledna 2010

Bye Bye Blackbird

Jednu věc asi nikdo nechápe, a sice že se snažím jenom chránit. A ono by to jinak ani nešlo. S mým přístupem k lidem, věcem a světu všeobecně bych bez potřebné protireakce za chvilku skončila... no, skončila. Je přesně půlnoc a já se šlechetně rozhodla, že zítra půjdu do školy. Na češtinu ne, tam ne, místo toho radši vstanu o hodinu později, i když to ve výsledku absolutně nehraje roli, půjdu hezky pomalu a budu se snažit najít aspoň jedno pozitivum na sněhu a teplotách pod bodem mrazu. Budu spát šest hodin a třicet minut, i když nejspíš ani to ne; teď už asi vím, že jsem si to měla přečíst až ráno. Jenže ráno bych neměla čas na sebeobviňování a nestihla bych si třeba umýt vlasy nebo se namalovat tak, abych vypadala ještě trochu víc jako junkie, hmmm, takže nakonec všechno dobře dopadlo. Nalepila jsem si na zeď plakát Kurta Cobaina od Leničky a teďka si budu dvě minuty a čtyřicet sekund šeptat. Ah, jo a děkuju, aspoň mám další důvod k tomu být paranoidní. Vielen Danken. S oběma už jsem skončila, tak si určitě maj' aspoň o čem povídat. A zcela nelogicky se mi chce říct jenom lol.

2 komentáře:

  1. :-( ?
    nechápu asi mnohem víc než jednu věc. ale každopádně - nesebeobviňuj se. pro to nikdy neni dost silnej důvod

    OdpovědětVymazat
  2. Hmm, taky si nejsem jistá, jestli jsem všechno pochopila, ale z toho článku kape depresivní nálada :| Nebo poraženecká? Hlavně to ne!

    OdpovědětVymazat