20. října 2009

11th Dimension

Někdo z nás je víajpí a někdo z nás je píajča. Anebo je taky všechno ostatní. A nevybíráme si. Místo toho se zasekáváme ve stavu podzimní hibernace a chodíme v šedém počasí kolem silnice, pouštíme si The xx a naše vlasy vypadají skandinávsky. A nic není average, nýbrž polité vychladlým Earl Grey. Třeba by se mi líbilo, kdyby se ze všech těch crushes vyvinuly relationships, ale tahle část je stejně nejhezčí. Miloučká, bych snad i mohla říct. Fluffy. Mhm. To si budu říkat, až zas nebudu vědět co, a sluchátko bude ukazovat víc, než by mělo, a já budu jenom pozorovat a říkat si teda jako Fluffy, fluffy, fluffy, než to přestane. Ale ono to nepřestane. A pak bude ten správný čas otevřít Vernon God Little a zbavit se všech emocionálních asociací, to mi jde. Jsem ho totiž dostala, víte, i přes to všechno, z Londýna. V příštích měsících mám spoustu filmů, které chci vidět a ano, New Moon do toho taky počítám. Šak už jsem si vedle nočního stolku dala Twilight: to ten podzim. A starorůžová. Gosh, jak by mi starorůžový svetr pomohl. A nic není jednoduššího než se přejíst francouzskou čokoládou.

1 komentář: