Několik hodin jsem dnes sledovala živý přenos z londýnské premiéry posledního Harryho Pottera, o které komentátoři řekli, že to je filmová událost století. Já souhlasím a zároveň dodávám, že bych dala svou ledvinu za to, abych u toho mohla být. Při závěrečném projevu se Emma Watson rozplakala, což rozplakalo i všechny ostatní, což přirozeně rozplakalo (už poněkolikáté) i mě. Teď se uklidním, obnovím zásobu papírových kapesníků, k posteli naskládám všech sedm dílů Harry Pottera, přičemž první z nich je podepsán mnou jakožto žačkou druhé třídy základní školy, a budu číst a dojímat se a pak usnu. Pravděpodobně. Pevně doufám, že alespoň někteří z vás mají Harryho tak rádi jako já. Hm?
Nó...přiznám se, že jsem ještě pořád nečetla ten poslední díl, takže vlastně ani nevím, jak to celé dopadne :)
OdpovědětVymazat