25. února 2011

I am in misery and there ain't nobody who can comfort me

V zivote uz se mi podarilo udelat par idiotskych veci - jeden priklad za vsechny, moje dobrodruzna cesta ve spatnem vlaku z Brna do Pardubic a zpet -, ale tahle se zrejme dostane mezi nejdebilnejsich deset, mozna i pet, uvidime podle dusledku. Cely mesic se tesim, jak pojedu k tatovi a budu mit tu nejvetsi pohodu. Sobecky priznavam, ze je to pohoda zapricinena predevsim topenim, ktere jede nonstop, ne jen v urcitou denni dobu jako v mem primarnim domovu, a pocitacem, ktery ma asi tak trilionkrat vetsi monitor nez muj obvykly pocitac, je trilionkrat rychlejsi, ma trilionkrat lepsi reproduktory a vubec vsechno je tam trilionkrat vic fajn. Prijedem po nakupu k tatovi, ja bohatsi o hrnek, tata chudsi o par penez a oba dva ocividne spokojeni. Po prichodu zjistime, ze konecne roztala voda v trubkach a vubec, mesic tady ted nikdo nebyl a v techhle mrazech to ani jinak skoncit nemohlo. Ja nadsene skacu po chodbe, ze uz jsem zase tady a vsechno mi pripada krasne, navic po te nejlepsi zprave, o ktere se jeste budu zminovat. Zapnu pocitac, blazene sleduju tu rychlost a chci si ulozit obrazek, co jsem nasla na Googlu. A pak se to stane. Neco blikne a najednou mi zacne pocitac oznamovat, ze nasel viry a ze je mam odstranit. Ja zjistuju, ze antivirovy program po mne chce registraci a protoze je v nemcine a my pocitacovou terminologii jeste neprobirali, nevim si rady a ignoruju to. Pak ve sve nekonecne moudrosti instaluju novy antivirovy program a ten stary mazu, jenze v polovine instalace se vsechno sekne a na obrazovce se ukazou same jednicky a nuly a srdceryvne varovani o tom, ze muj pocitac je plny viru a nejlepsim resenim by bylo zrejme se jich zbavit. Jenze otazka - jak? Nemam ani jeden antivirovy program, na internet me to nepusti ani nikam jinam a az ted jdu inteligentne za tatem, ze mam problem. Takze jsem to s prominutim dokonale zkurvila a nevim, co s tim pocitacem bude a vubec, ted jsem u taty na laptopu a to je taky duvod, proc pisu bez hacku a carek, vsechno je tady nemecky vcetne klavesnice, posloucham pisnicky z YouTube, coz je na jednu stranu fajn, obvykle na to nemam cas ani chut, protoze mam svou hudbu v iTunes, nicmene budoucnost meho pocitace je nejista. Opet s prominutim - kurva. Nalada mi ale neklesa, protoze se stala ta nejuzasnejsi vec. Jak jsem se zminovala v minulem clanku, v Rakousku bude v lete Frequency festival a budou tam moji milacci Kasabian a taky Hurts a Foo Fighters a Yodelice a urcite jeste spousta skvelych kapel, ktere jeste neoznamili. A ja se dnes ptala taty, protoze v Rakousku pracuje, jestli zna St. Polten, kde se to vsechno odehrava. Odpoved mi tak trochu vyrazila dech, pry tam kdysi pracoval - to neni ta prekvapiva cast - a pak povida "Tak ja reknu Raffaelovi a muzeme tam jet." Raffael je muj starsi nemecky bratr. Ja jenom zirala, asi tak tri sekundy, potom jsem zacala s obvyklym zachvatem radosti a lasky k tatovi, je to oficialni, mam nejlepsiho otce na svete. Kdybychom jeli vsichni spolu, bylo by to super z vice duvodu. Zaprve bych se nemusela starat o financni stranku a mela bych vic penez na ostatni festivaly. Zadruhe by tam vsechno domlouvali tata s bratrem, koneckoncu nemcina je jejich matersky jazyk, ja se svymi znalostmi toho jazyka bych tam musela na vsechny mluvit anglicky. Za treti by bylo krasne stravit nejaky cas s bratrem, kdyz ho vidim nanejvys jednou do roka. Za ctvrte bych si mohla zlepsit nemcinu. Za pate uvidim Kasabian. Za seste uvidim vsechny ostatni. Za sedme je to proste super a konec. Dobre, nevim, proc mam potrebu vypisovat o sve imbecilite, zavirovani pocitace a festivalech tak dlouhe clanky, mozna za to muze pro me nezvykly laptop nebo ta nemecka klavesnice tomu dodava jisty punc zajimavosti, mozna za to muze i premira cukru v mem krevnim obehu nebo me tak rozrusili Xmen 2, co mi tady po prave ruce bezi v televizi na RTL. Musim rict, ze videt nadabovaneho Hugha Jackmana v nemcine je pro me opravdu velky zazitek. Budiz toto pro vas vystraha, ze travit patecni vecer stezovanim si a chlubenim se svym virtualnim ctenarum neni nejidealnejsi. Pro me uz neni cesty zpet, zachrante se alespon vy. A tohle je krasna pisnicka - moji novi oblibeni Yodelice a moje stara oblibena Marion Cotillard.

3 komentáře:

  1. No vidíš, tobě se rozbije počítač a hned máš na srdci záplatu. Mi se zaviroval a jediné, co slyším je, že až bude z opravy zpátky, tak na něj už nikdy nepůjdu, protože je přece všechno moje chyba a navíc mám netbook, na kterym si můžu být. (a co, že je jen desetipalcovej a tři čtvrtiny stránek se tu zobrazují úplně jinak než na normálním monitoru)

    OdpovědětVymazat
  2. Tak to ti závidím takého dobrého otca. Moji sú tiež rozvedení, ale o niečom takomto môžem len a len snívať :/
    A ozaj, prajem počítaču skoré uzdravenie :)

    OdpovědětVymazat
  3. Heh, tvoje počítačová příhoda mě pobavila...no, tak snad ho brzy spraví... :)
    Jej, taky bych chtěla někoho, kdo by se mnou na ten festival jel...a kdo by mi přispěl pár eur, no :)

    OdpovědětVymazat