Co bych chtěla (a nebudu) dělat: dívat se na Mighty Boosh nebo si číst, obojí absolvovat zachumlaná v posteli s horkým čajem po ruce. Co nechci (a budu) dělat: učit se na zítřejší test z matematiky a připravovat si mluvený projev o tom, jak jsem strávila letní prázdniny, obojí s horkým čajem po ruce. O čem mám té učitelce asi tak povídat? O tom, jak jsem polovinu prázdnin strávila opilá s cigaretou v ruce a druhou polovinu dělala naprosto nepodstatné věci? (Koncert Kasabian neřadím ani do jedné z těchto kategorií, mám pro něho jednu speciální, a sice "kurevsky skvělý věci, na který do smrti smrťoucí nezapomenu", popř. "splněný sen".) Jak jsem už dnes jednou shrnovala: zítra pojedu k tátovi, příští týden začínají taneční, za čtrnáct dní mi přijede Lin, za tři týdny mám narozeniny, v říjnu se budu těšit na Scott Pilgrim vs. the World a na návštěvu babičky a dědy z Německa, v listopadu má premiéru Harry Potter, potom jsou desátého prosince MGMT a pak už jenom Vánoce! Ponořím se do příjemného stereotypu a co nevidět budou v obchodech vyhrávat koledy. Ale nejdřív bych chtěla podzim a listí a klasicky špatnou náladu. Už jsem veselá moc dlouho. Ne že by to byla špatná věc, ale není to přirozené.
Tohle vůbec nezní špatně :-)
OdpovědětVymazatNáhodou, být veselý je podle mě jedna z nejpřirozenějších věcí. Ale trocha jemné podzimní melancholie taky neuškodí :-)
To je fakt, Vánoce jsou tu co nevidět, tím pádem i další léto, jupí! :)
OdpovědětVymazat