O lyžáku se bavit nechci. Když jsme se vrátili, což bylo zhruba ve dvacet tři hodin a dvacet tři minut letního času, mě sice napadaly chytré věty, které by situaci dokonale vystihovaly, jenže potom jsem spala třináct hodin a teď jenom asi pět a půl a navíc.. ne, nechci se o tom bavit. Přežila jsem, přivezla si modřiny, depresivní náladu a lyžování není špatné, nicméně našla bych aspoň třicet věcí, co bych místo toho dělala radši. Vždyť přece holky jako ty pláčou jen potmě!
myslim že plakat by si měl kdokoliv, kdy se mu zachce - i když v praxi to holt tak snadné vždycky není
OdpovědětVymazat