4. února 2010

Mad Dogs And Englishmen

Já jsu tenhle týden hrozně veselá a harmonická. Ani jsem si dneska nezapnula kabát, jak jsem šla ze školy, a to jsem se přitom o velké přestávce, kdy jsme si byli s Víťou zapálit u kostelíka, a o obědové, kdy jsme si šli všichni zapálit k pomníku, úplně třepala a skoro si nasadila rukavice. V pondělí jsem dostala jednu jedničku z chemie a dneska jsem dostala jednu jedničku z biologie, to dělá celkem dvě jedničky za týden a za chvilku se půjdu učit na jedničku třetí, to je dějepis, to je Řím, to mám naučený hnedka. A pak se osprchuju, budu chvilku přemýšlet, jestli si mám zítra ráno dát vlasy nahoru nebo je nafénovat do teď už obvyklého emo hairstylu a pustím si Easy Virtue a budu mít britský humor před usnutím. A pak si do ouška pustím jazz a to se mi bude usínat ještě líp. Budu myslet na to, jak mám u Daddyho v ledničce čtyři Frisca, pak budu myslet na to, které filmy si o víkendu k těm čtyřem Friscům pustím, a až teprve po tom všem, až vyřeším všechny tyhle záležitosti, se budu snažit přijít na to, jak přežít víkend a nepodřezat se. Hajzl. Ale zůstávám pozitivní, třeba dneska jsem měla zelené tričko a Bára měla vestu a ska placku a yyys placku a ráno jsme si šly sednout k automatu a byly jsme celý den hrozně nezávislý. A na majáles musíme jít za superhrdiny. Vono by to do sebe se všemi těmi Wolverines pěkně zapadlo, si myslím. A zítra musím zavolat Lin. (Note to myself.)

1 komentář: