10. listopadu 2009

Intervention

Let it snow, let is snow, víme, že jsem to pokazila (už asi před třemi roky, no nic). Mít elektricky modrej svetřík je fajn, tak trochu to kazí všechnu tu černou, ale in a good way a mít srdíčkovej svetřík jako Karen O(hhh) by bylo ještě fajnovější, jestli víte, co tím myslím. Začínám zas nemít ráda svoje vlasy, navíc prší teďka a já si nejsem jistá, jestli mám na všechno to skandinávský náladu. Spíš ne než jo. Bára nebyla ve škole, tak jsme spolu se svetříkem seděli v zadní lavici, P na mě vrhala ublížený pohledy a já se na ni asi dvakrát usmála, aby se teda neřeklo. Přestávky jsem trávila s iPodem a Víťou, jsme vedli i rozhovor, to mě potěšilo. Zas jsem sama se sebou polemizovala nad tím, jestli nezačínám poslouchat špatnou muziku v nevhodném poměru s tou dobrou, když si vezmu, že jsem se přes to ještě nepřenesla a v blízké budoucnosti to ani neplánuju, možná by pomohlo míň věcí jak Kate Nash a víc jak Kasabian, nevím, mám pocit, že bych pak tolik nefňukala. (Lenka má na coveru nechutně krásné vlasy, ne, na to jsu teď citlivá) We'd be so great together, mě třeba baví, jak mě teď vezl strejda dom a poslouchali jsme Deep Purple a já držela v ruce tu Oddyseu, už zas uvažuju, že bych šla studovat něco starověkého. A mám ráda slovo kampus. Jsem se docela ztrapnila v angličtině dneska, chtěla jsem popsat děj Atonement tak rychle, že jsem nestíhala myšlenky, mluvila rychlejc než obvykle a i když se učitelka tak shovívavě usmívala, vím, že z toho pochopila snad jen první polovinu. Měla jsem vykládat o Juno radši. Možná se taky někdy nechám vyhecovat (sama sebou, no), abych četla nic než Twilight a navázala na konec listopadu dvanulanulasedm, jak kdyby se nic mezitím nestalo. To by bylo vtipný, si myslím. A Laurie mě začíná hrozně štvát, je nějaká deformovaná a moc blonďatá a líp vypadá s vyčesanejma vlasama. Přes víkend musím dočíst Gone With the Wind, opít se a pak se probudit třeba i. Zítra píšem čtvrtletku a jsem z ní vždycky hrozně vystresovaná, o přestávce si řeknem, že to je na piču prostě a pak se vrátíme zpátky do školy, a i tu chemii se naučím. That's the way a-ha-a-ha I like it (a-ha-a-ha)

4 komentáře:

  1. Takové věci se mi v angličtině také stávaly, ale paní učitelka mi přiznala, že mi většinou nerozumí a jenom kýve až před maturitou s tím, že ať u maturity zkusím mluvit pomaleji.

    Zase jsem zapomněla, že tady nemůžu tvídovatět, protože mě tento blog prostě nemá rád. Diskriminace, nevadí dnes se nenechám odradit a budu nostalgicky rosquillovat :D

    OdpovědětVymazat
  2. Se v angličtině většinou snažím mluvit srozumitelně, ale zrovna včera se mi to nepovedlo, už už jsem to chtěla všechno říct a spletla to dohromady. Chm.
    (Zlý, zlý blog. Ale Rosquilla je pěkná nostalgie ^^)

    OdpovědětVymazat
  3. To mi připomnělo, že se mi dneska zdálo o tom, že jsme měli o češtinu napsat sloh o filmu Stmívání a já byla zoufalá, protože jsem ho neviděla a všichni ostatní jo:D A můj profesor se tomu smál a říkal, že stejně píšu hrozně...to teda byla noční můra jak se patří!:D

    OdpovědětVymazat
  4. Mě se ta nostalgie nelíbí x__X Ale právě jsem zjistila, že mám u mailu miliardu možností jak si přenastavit profil.. tam je tolik věcí, to by člověk nevěřil /nadpřirozené schopnosti: -například létání apod./ dokonalé

    OdpovědětVymazat